Odběr řízků:
Řízky na množení révy vinné se mohou odebírat v období od opadu listů na podzim až do období těsně před rašením na jaře. Všechny termíny mají svoje plusy i mínusy. V Rusku a na Ukrajině provádějí odběr řízků už v říjnu, protože u nich brzy nastupují poměrně silné mrazy, které mohou poškodit pupeny. To se může snadno stát i u nás, pokud necháme odběr řízků na únor nebo březen. Proto volím střední cestu, řízky odebírám na konci prosince, do kdy silné mrazy zpravidla nebývají, navíc většinou nastává „vánoční“ obleva před lednovým ochlazením. Podle jednoho polského známého americké poznatky naznačují, že je optimální, když réví před řezem projde mrazem okolo -10°C.
Odběr řízků by se neměl provádět za silného mrazu (více jak -5°C). Réví musí být patřičně vyzrálé, nevyzrálé réví rychle plesniví a nemá v sobě dostatek živin pro zakořenění. Réví stříhám na délku 30-40 cm, tak aby na řízku byla tři až čtyři očka. Doporučuje se, aby spodní nod řízku měl původně úponek, protože v nodu bez úponku není diafragma a ty pak hůře zakořeňují.  Ještě lepší by byla dvojnásobná délka řízků, tj 60-80 cm, ale pak je horší manipulace s těmito řízky, proto tak dlouhé řízky nepřipravuji.
Ošetření řízků před uskladněním:
Nařezané řízky nenechávám dlouho ležet uřezané, ale co nejdříve se je snažím namočit do vody na 24-48 hodin (nejlepší je měkká voda, dešťová nebo z rozpuštěného sněhu), pokud to počasí dovolí, používám na namáčení venkovní vanu. Nedoporučuji namáčet při pokojové nebo vyšší teplotě. Potom okapané řízky vkládám do igelitových pytlů (pytle na odpadky) a uskladňuji ve venkovním sklípku, kde je teplota od 0 do 10°C, ale v menším množství je možné řízky uchovávat i v chladničce.
Optimální teplota pro uskladnění řízků je 0-2°C. Před uskladněním je také možné řízky ošetřit namočením do roztoku fungicidu, používá se například Rovral Aquaflo nebo Teldor 500 SC, ale sám to nedělám.
Během skladování je vhodné řízky zkontrolovat například jednou za měsíc, pokud začínají plesnivět, mohou se omýt v proudu vody, případně opět namočit do fungicidního roztoku, ale dobře vyzrálé a zdravé réví zpravidla tento zásah nevyžaduje.
Termín zakořeňování:
Pro volbu začátku zakořeňování jsou rozhodující další možnosti pěstování. Není problém zakořenit řízek už před vánoci, ale kam s ním potom, venku by zmrzl, za oknem se bude příliš vytahovat nedostatkem světla. Proto bych pro ty, co mají podobně jako já jen nevytápěný skleník, doporučil nezačínat dříve než koncem února nebo začátkem března.
Příprava řízků:
Po vytažení řízků z místa uskladnění, případně po přepravě, je nutné řízky celé namočit nejméně na 24 hodin do vody. V případě výskytu plísně je možné řízky omýt v 5% roztoku Sava, ale většinou to není nutné. Většinou se zakořeňují tříočkové řízky, ale zakoření i jednočkový řízek. Horní řez není nutné obnovovat, měl by být 2-3 cm nad horním nodem. Spodní  řez je nutné obnovit, měl by se udělat bezprostředně po spodním nodem, navíc se doporučuje řez nůžek opravit ostrým nožem, aby byl ideálně hladký. U tříočkových řízků většinou vyslepuji spodní očko, tím vznikne další řezná rána, kterou proniká stimulátor do řízku. Vetšinou se kalus začíná tvořit právě v těchto místech. Jednoočkové řízky se připravují tak, že se horní řez udělá opět 2-3 cm nad nodem, spodní část řízků se nechá co nejdelší, aby měl řízek co největší délku réví a tím co nejvíce zásobních látek nutných pro zakořenění. Řízky nejlépe koření v místek okollo nodu, nejhůře v polovině vzdálenosti mezi nody.
Po svých špatných zkušenostech s některými odrůdami doporučuji použít stimulátor. Dlouhé roky jsem používal gelový stimulátor Clonex (obsahuje jako účinnou látku kyselinu 3-indolylmáselnou – IBA) ,ale podle srovnávacího pokusu, který jsem udělal v roce 2017 je český stimulátor Stimulax III nejméně rovnocenný. Řízky namáčím do gelového stimulátoru čerstvě obnoveným spodním řezem. Stimulátor nejenže urychluje zakořenění, ale současně tlumí růst letorostů.