| Synonyma | Gm 6494-5 |
| Barva | Modrá |
| Rozšíření ve vinohradnických oblastech | Kromě Německa (21 ha v roce 2014) a Švýcarska (0,80 ha v roce 2014) se Rondo pěstuje ještě v Polsku a v Pobaltí, kde se cení jeho ranost. Menší plochy této odrůdy jsou v Rakousku a také u nás. |
| Původ | Jde o mezidruhový hybrid odrůd Severnyj (semenáč Malingre x Vitis amurensis) a Svatovavřinecké. Křížení provedl v roce 1964 profesor Kraus. Protože neměl na šlechtitelské stanici dostatečnou plochu na pěstování, nabídl některá semena profesoru Beckerovi do Geisenheimu. Prof. Becker velice brzy poznal kvalitu tohoto šlechtitelského materiálu a z právě těchto kříženců vybral budoucí odrůdu Rondo. Původně se udávala jako mateřská odrůda Zarja Severa, ale na základě molekulárního výzkumu bylo prokázáno, že Rondo je nositelem genu odolnosti proti plísni révové označovaného Rpv 10 (Podobně jako Solaris, Bronner atp.), který pochází z odrůdy Severnyj a ne z odrůdy Zarja Severa (ta je naopak nositelkou genu Rpv 12, který je zastoupen v odrůdě Vostorg a jejich potomcích). Odrůda Rondo je od roku 1997 v Německu právně chráněná a od roku 1999 registrována. |
| Charakteristika odrůdy | Listy: velké, okrouhlé, téměř celokrajné nebo jen s malými zářezy. Čepel listu tmavě zelená, lehce vrásčitá. Růst: silný, výhony mají sklon k převislému růstu, proto jsou nutné častější zelené práce a doporučuje se vedení na vysokém kordonu nebo vedení Geneva Double Curtain. Doba zrání: raná odrůda (na víno druhá polovina září, jako stolní druhá polovina srpna), SAT 2600-2700°C. Hrozen a bobule: Hrozny středně velké, středně husté, válcovité s malým křidélkem na bázi stopky. Průměrná hmotnost v roce 2007 byla 200 g. Bobule střední, kulatá, průměr 2 g, modré barvy a voskovým povlakem. Vyžaduje včasný sběr ( i přesto, že bobule nehnijí, mohou při ponechání na keři zasychat a opadávat). Obsah cukrů a kyselin: cukernatost 18-21%, kyselost 9-10 g/l (průměrné výsledky 1981-2003 – Geisenheim, Německo – cukernatost 19,8%, kyselost 9,3 g/l) Vyzrávání výhonů: dobré Plodnost dřeva: 80-90% Počet hroznů na výhon: 1,5-1,8 Zatížení, řez: 6-12 oček/m2, 50 oček na keř, snáší i řez na čípky. Pro převislý růst této odrůdě vyhovují závěsové typy vedení. Odolnost k mrazu: střední (do –24°C) , ale náchylná na jarní mrazy, proto je důležitý výběr takového stanoviště, kde se jarní mrazy nevyskytují. Odolnost k chorobám: Odrůda je odolná plísni révové a plísni šedé, ale jako většina materiálů vycházejících z V. amurensis jen průměrně odolná k padlí. Ale i přesto ji lze pěstovat bez chemického ošetření nebo pouze s fungicidním ošetřením v případě silného infekčního tlaku padlí révového. Množení: Zakořeňování řízků je pomalé, ale koření dobře. |
| Charakteristika vína | Odrůda Rondo slouží podobně jako odrůda Regent k přípravě červených vín vyšších jakostí. Vína z této interspecifické odrůdy se vyrovnají vínům z klasických odrůd nebo z velmi pěstované odrůdy Regent. Víno je tmavě zbarvené, s jemnými fialovými odstíny, typu Merlot, plné, charakterem připomínající jižní typ vín, bohaté na taniny. Je vhodné pro zrání v barikových sudech nebo i jako partner do kupáží (cuvée) například s odrůdou Regent. Někdy se u něj může vyskytovat chlorofylová příchuť. |
| Zvláštnosti | Velmi výnosná odrůda, ale vzhledem k velmi časnému rašení je citlivá na pozdní jarní mrazy, což omezuje větší možnosti jejího většího rozšíření. Další nevýhodou pro velkovýrobu je její převislý růst a z toho vyplývající větší náročnost na zelené práce. Vzhledem k náchylnosti k plísni šedé jsem tuto odrůdu po desetiletém pěstování a dlouhém uvažování vyřadil ze sortimentu |
| Zdroje | Popis odrůdy na stránce http://vine.com.ua Popis odrůdy na stránce Wirtualna Winnica Popis odrůdy na stránce http://www.winogrona.org/ Popis odrůdy na stránce Bayerische Landesanstalt für Weinbau und Gartenbau Popis odrůdy na stránce Vitis International Variety Catalogue D. Pospíšilová Ampelografia Slovenska Schwander, F.: Identifikation des Mehltauresistenzlocus Rpv10 für die Rebenzüchtung (2011) Pavloušek, P.: Praktické poznatky k odrůdě Rondo, Vinařský obzor 12/2012 |
Aktualizace leden 2021
